Hostina bývala zpravidla u nevěsty. Když rodiče novomanželům ještě jednou požehnali a hosté blahopřáli, ženy se přestrojily.
Novomanželé usedli v čelo stolu a družičky s mládenci a tlampačem jim posluhovali. Po společné modlitbě se dali všichni do hodování. Při hostině se tlampač snažil hosty co nejvíce obveselit prováděním různého čtveráctví, rozmarným vypravováním rozličných událostí a rozmanitými šprýmy.
Mezi jídlem po sobě házeli hosté cukrovinkami, hráškem, hrozinkami, mandlemi a jinými drobnostmi.
Po hovězím mase (někde až po koláčích nebo po rozebrání „věnce“) začínali přípitky. Věnec byla veliká buchta, polepená věnečky a jinými ozdobami a vyzdobená cukrovinkami, jablky, švestkami na dřívkách napíchanými a ověšenými řetízky z jeřabin nebo barevného papíru. Nejvýše mezi ozdobami byl malý zimostrázový věneček, který obdrží nevěsta a ostatek se teprve pak rozdělí mezi ostatní. Někde se pečou věnce dva, jeden pro ženicha, jeden pro nevěstu.
Při hostině bývalo nutností mít tobolku-peněženku plnou, neboť vybírání na různé účely nemělo konce. Hosté museli přispět na kolébku a povijan, pro kuchařku a na mýdlo, na umyvadlo, na hudebníky a jiné rozmanité věci.
Při svatební hostině bývala nejobyčejněji tato jídla:
Polévka hovězí s kroupami
Pšeničná nebo jahelná kaše s medem, perníkem nebo s hrozinkami
Hovězí maso se smetanovým křenem
Hrách s perníkem
Sele jablky nadívané
Skopové s kmínem
Vepřové se zelím
Slepice s nudlemi a s hrozinkami
Telecí a skopová pečeně
Vepřová s kyselou omáčkou a s hrozinkami
Pečené Husy a kachny
Koláče
Na konec přinesla družba stromek, totiž suchý keř o třech větvích do buchty zaražený, na kterém bylo napícháno a navěšeno množství cukrových srdíček, děťátek, hrozinek, mandlí a podobných věcí. Ženy a družičky začaly zpívat písničku o Adamovi a Evě („Šel jest Pán Bůh, šel do ráje…“).
Na konci zpěvu zatřásla nevěsta stromkem, aby jí pro všeobecný smích padlo na talíř děťátko nebo kolébka.
Po obědě všichni poděkovali za pohoštění a odešli do hostince, kde pokračovala zábava a kde bylo dostatek místa pro tanec. Tanec zahajovala starší družička s mládencem a po nich spěchali do kola všichni. I usedlé matky rozháněly faldy, nevěstu musel provést každý hoch, aby jí prý nebolelo ze sezení břicho.
Někde odcházeli na večeři k rodičům ženicha a přitom se vozívala výbava. Většinou se ale s výbavou jelo až druhého dne.
Mezi tancem odcházela nevěsta několikrát domů se převléknout, aby jí babky nepomlouvaly, že nemá nic na sebe a že čeká co jí manžel koupí.
Autor: České Tradice
